Naději vidím paradoxně ve zle

Tato úvaha je volným pokračováním a jakýmsi doplnění staršího textu “Naději vidím paradoxně v hlouposti”.

On je totiž kromě hlouposti, neschopnosti a strkání hlavy do písku, současný stav způsoben ještě něčím a to něco je myslím neuvěřitelná morální a duchovní prázdnota lidí.

Víru v něco vyššího vystřídal hon za materiálními hodnotami bez jakéhokoli přesahu. Pokud se v člověku ztratí jakákoli víra, začne se zákonitě chovat tak, jak se chovají dnešní „elity” – tedy zcela nemorálně a bez jakékoli vize v budoucnost, další generace a humanismus – zbyde jen jediné – TADY A TEĎ.

Carpe diem – užívej dne, kompletně nahradilo Memento mori – tedy pamatuj na smrt a nezapomeň na svoji pomíjivost.

Ale ona ta vyprázdněnost zasahuje pomalu jako rakovina do všech odvětví – jelikož jsem sám filmař, vidím to nejhmatatelněji právě na kinematografii. Témeř jakýkoli film za posledních pět až deset let je naprosto nekoukatelný. V těch filmech už není VŮBEC NIC – nemají duši, poselství, nápad – jsou to jen dokonale naleštěné produkty – stejně takové, jakými se staly naše životy a celá společnost.
Jen na zlato namalované hovno.

A to místo, kde byla dřív víra a duchovno nahradilo pouhé sobectví – MÍT a VLASTNIT. Nic jiného už lidi nezajímá a pro nic jiného už ani politici a „elity” nežijí. 

Politika už také dávno není služba veřejnosti, ale stal se z ní pouze výtah k moci a penězům a je zcela jedno za jakou je to cenu.

A sobectví a nedostatek lásky vede zákonitě ke zlu a to zlo nyní vládne světu.

Ale žádný strom nemůže růst do nebes a tak jako nemůže donekonečna růst neschopnost a prázdnota, nemůže růst donekonečna ani zlo. 

Ono totiž zlo má tu výhodu, že se VŽDY nekonec samo zničí. 

Je to nevyhnutelné a je jedno, jestli ho berete z metafyzického hlediska, nebo z čistě pragmatického, ale je to zkrátka tak.

Pakty nemorálních, bezcharakterních a zlých lidí se VŽDY rozpadnou, protože jeden z podstaty nevěří tomu druhému a každý chce víc a ošidit toho druhého.
A oni se začnou požírat mezi sebou a sami si vyřizovat účty – však ono se to děje. To jsou všechny ty „náhodou” spadlé helikoptéry, „objevené” korupční skandály…

Zlo je hloupé a vlastně komicky předvídatelné a vždy je destruktivní, protože jen parazituje a ničí.

Možná to cítíte, možná ne, ale jsem přesvědčený, že ten ohromný kotel zla, který se za poslední roky shromáždil, nemůže růst donekonečna a brzy musí prasknout jako natlakovaný papiňák.

A zlo se také vždy nakonec vepíše do tváří lidí a ničí je – můžete tomu říkat karma, Boží mlýny, nebo jakkoli chcete, ale VŽDY se k těm lidem vrátí.
Ta smlouva s ďáblem prostě není zadarmo a vše má svou cenu – zkrátka v pohádkách a příbězích je hluboká pravda.

A zlo nakonec VŽDY prohrává – a v tom vidím jistou naději – jen to někdy trvá bohužel trošku déle…

Tématu dobra a zla už jsem se věnoval i v textu “…a pak je tu ještě jeden rozměr toho všeho”