Psychopati II – Jak je poznáte?

Jak poznat psychopata? Jak poznat manipulátora?

Těžko, nebo skoro vůbec. Oni se totiž strašně neradi odkopávají a ukazují svou pravou tvář. Psychopati mají geniální schopnost se maskovat. Vlastně celý život žijí za maskou „normálnosti” a nenechají vás za ni nikdy nahlédnout.

Po minulém úvodním článku „Psychopati I – Co jsou zač” bych se rád věnoval tomu, jak je vlastně poznáte.
To mi na nich totiž přijde vlastně jako to nejzákeřnější / nejgeniálnější. Tím, jak dokážou dokonale klamat tělem, nikdy si totiž nebudete zcela jisti, že člověk, o kterém si to myslíte, skutečně psychopat je.
I když už pojmete podezření, že není něco v pořádku, budete ho dokonale znát (mnohem lépe než vaše okolí, které nemá vůbec žádné podezření), nakonec ve vás vždy zůstane smítko pochybností. Co když mu křivdíte…?
Abyste si byli zcela jisti, museli byste ho dostat k odborníkovi, aby postoupil test, což nemá vůbec jistý výsledek (k tomu se dostanu níže), nebo ho dostat na magnetickou rezonanci a podívat se na zoubek jeho amygdale. Což je asi nereálné…
Proč on by to dělal? Proč by na nějaké vyšetření chodil? On je přeci perfektně v pořádku – jeho životní strategie mu vychází. Je úspěšný – ten kdo má problém a nemá pravdu jste přeci vy!…

Manipulátor

Manipulátor (Manipulativní osobnost) sám o sobě není v žádném případě psychopat. Je to jen obecné označení člověka, který má velice vyvinutou tuto schopnost „komunikace”. Ne všichni manipulátoři jsou psychopati, ale VŠICHNI psychopati jsou dokonalí manipulátoři. Je to tedy první stopa, abyste si dali pozor na to, že něco není v pořádku.
Manipulovat s vámi může v drobné míře váš šéf, protože chce dosáhnout lepších výsledků, nebo vaše babička, která má o vás jen strach a chce docílit nějaké drobnosti. Případně kamarád, který vás chce jen dostat na pivo – každý ty v techniky v minimální a zcela neškodné míře občas použije, aby dosáhl lépe svých cílů. Tady ale mluvíme o míře, která je už zcela nepřijatelná a dlouhodobě zraňuje své okolí.

Test – Jak poznat manipulátora

1.    Navozuje pocit viny a dovolává se při tom rodinných vztahů, přátelství, profesionální  zodpovědnosti, příslušenství k náboženské či jiné organizaci. („To si ke mě jako k šéfovi, manželce, matce… nemůžeš dovolit… tohle si partneři nedělají…”)
2.   Přenáší zodpovědnost na druhé nebo se ze své zodpovědnosti snaží vykroutit.
3.   Nesděluje jasně své žádosti, potřeby či city. (Nepožádá o pomoc, ale pak vyčte, že jste nepomohli – často jste ani o potřebě pomoci nevěděli…)
4.   Odpovídá obvykle neurčitě. („Uvidíme, pak se domluvíme…”)
5.   Mění své názory, chování či city podle situace nebo osoby, s níž je ve styku.
6.   Své žádosti zakrývá logickými důvody. („Víš, že bych moc rád, ale nemůžu, protože… to přeci víš…”)
7.   Dává druhým najevo, že nesmějí nikdy měnit svůj názor, musí být dokonalí, všechno vědět a reagovat okamžitě na žádosti i otázky. 
8.   Zpochybňuje kvality, schopnosti i osobnost druhých, nenápadně druhé kritizuje a soudí, hovoří o nich s despektem. 
9.   Nechává své vzkazy vyřizovat jinými lidmi nebo se uchyluje k nepřímému sdělení  (rád telefonuje či zanechává písemné vzkazy).
10. Zasévá nesvár, podněcuje podezíravost, rozděluje, aby mohl lépe panovat, je schopen rozvrátit manželství, nebo jiný vztah. (Často zjistíte až zpětně z jiného zdroje, kdy už jsou škody nenapravitelně napáchány jak vás třeba léta pomlouval, kul pikle, vytvářel kolem sebe úplně jinou realitu…)
11. Dokáže ze sebe dělat oběť, aby ho ostatní litovali (Stěžuje si na pracovní přetížení, nesnesitelné lidi ve svém okolí, přehání závažnost svých nemocí. Stěžuje si ve svém okolí na vás – na svou oběť a vy pak abyste chodili kanály.).
12. Nedbá na žádosti (potřeby) druhých, i když tvrdí pravý opak.
13. Využívá morálních zásad druhých k naplnění vlastních potřeb.
14. Skrytě vyhrožuje nebo zcela otevřeně vydírá. (Až, když jeho „osobnost” poznáte více – když dojde na konflikt.)
15. Neomaleně mění téma uprostřed hovoru.
16. Vyhýbá se pracovním schůzkám, poradám a řešení problémů – utíká z nich, ač je mnohdy jejich autorem.
17. Zaměřuje se na neznalosti druhých a snaží se vyvolat dojem, že “má navrch”.
18. Lže. (Často zjistíte až zpětně z jiného zdroje)
19. Hlásá lež, aby se dozvěděl pravdu, překrucuje a interpretuje výroky druhých. (Často zjistíte až zpětně z jiného zdroje)
20. Je egocentrický. (Neexistuje pro něho jiný pohled – je narcistní)
21. Závidí třeba i partnerovi nebo vlastním dětem.
22. Nesnáší kritiku a dokáže popírat zcela zřejmá fakta. (Nepřijímá kritiku – nikdy si ji nevezme k srdci, nebo z pro něho nepříjemné situace přímo utíká. „O tom s tebou vůbec nebudu diskutovat…”)
23. Nedbá na práva, potřeby a přání druhých. (NEMÁ žádnou, nebo jen minimální empatii.)
24. Velmi často žádá, vydává pokyny a nutí druhé jednat na poslední chvíli. (Staví vás tak do situace, že jste nucen pomoci, jednat nebo se zachovat tak, jak chce on, aniž vy máte prakticky svobodnou volbu).
25. Jeho slovní projev zní logicky, avšak jeho postoje, činy nebo způsob života svědčí o pravém opaku.
26. Dává dárečky, užívá lichotek, aby se zalíbil  a nečekaně projevuje drobné úsluhy. (Je to ale jen hra a manipulace)
27. V jeho přítomnosti se lidé cítí nepříjemně a nesvobodně. (Až když ho poznáte více – až opadne prvotní okouzlení)
28. Jde za svým cílem velmi důsledně, ale na úkor druhých.
29. Přiměje nás dělat věci, které bychom pravděpodobně o vlastní vůli nikdy nedělali.
30. Lidé, kteří ho znají, o něm stále hovoří, i když není přítomen. (Stále myslíte na to, co jste udělali špatně vy – nikoli on – jestli něco nešlo jinak…)

Pokud si sečtete body na tomto jednoduchém orientačním testu a je přítomno více jak deset znaků, měli byste být na pozoru a pravděpodobně před vámi stojí zdatný manipulátor.
U psychopata (toto je jen můj osobní názor z vlastní zkušenosti) se dostanete minimálně k 20 bodům.
Některé z těchto bodů manipulace odhalíte hned. Některé ale vůbec, nebo mnohem později, protože zdatný manipulátor, kterým psychopat je, si rád nechává vždy nějaké eso v rukávu. Bude vám trvat řadu let, než se dostanete ve vztahu s ním na samou dřeň. Pokud budete mít štěstí a včas utečete, nestane se to možná nikdy. Počet bodů, které byste tedy konkrétní osobě v testu přidělili, bude zákonitě přibývat, podle toho, jak moc danou osobu budete poznávat hlouběji. Většinu jeho manipulativních vlastností spolehlivě odhalují až konflikty – tehdy, podle mé zkušenosti, teprve psychopat skutečně poodhalí svou masku.
Pro psychopata je ale samotná manipulace jen jeden z nástrojů moci, které ale ovládá zcela mistrně.

Jak poznáme psychopata?

Pro skutečného psychopata bude platit většina výše popsaných bodů manipulace. To je totiž jeho hlavní nástroj moci a o moc mu jde především. (Budu se tomu podrobněji věnovat v dalším pokračování).
Světoznámý psycholog a odborník na psychopaty Robert Hare sestavil v roce 1984 uznávaný test (PCL-R) na odhalení psychopata – stále se využívá.

PCL-R test – Jak poznat psychopata
Faktor 1: – Agresivní narcismus
1. Nápadné kouzlo, výmluvnost a povrchní šarm
2. Grandiózní sebehodnocení
3. Patologické lhaní
4. Manipulativnost a podvádění
5. Nepřítomnost výčitek svědomí nebo pocitů viny
6. Povrchnost, mělkost (oploštěný afekt)
7. Necitlivost/nedostatek empatie
8. Neschopnost přijímat odpovědnost za vlastní činy
(Těchto 8 bodů, které jsou dle mého nejdůležitější je skvěle a detailně rozepsáno zde: https://blog.aktualne.cz/blogy/daniel-strobl.php?itemid=30814)

Faktor 2: – Společensky deviovaný životní styl
9. Potřeba vzrušení a/nebo sklon k nudě
10. Parazitický životní styl
11. Špatná sebekontrola
12. Nedostatek realistických, dlouhodobých cílů
13. Impulzivita
14. Nezodpovědnost
15. Kriminalita v dětství či v průběhu dospívání
16. Problémové chování v dětství či v průběhu dospívání
17. Zrušení podmínečného propuštění z nápravného zařízení

Nově přidané znaky – Zvláštnosti nekorelující ani s jedním faktorem
18. Promiskuitní sexuální chování
19. Mnoho krátkodobých manželských vztahů
20. Kriminální všestrannost (univerzální kriminální chování)
21. Druhotně získané dovednosti sociopatického/sociologického podmiňování*

* Nově přibyl bod č.21. Tento bod znamená, že daná osoba se spoléhá na sociologické dovednosti a triky, aby klamala. Jinými slovy: Zneužívá terapii a psychologii a z ní získané poznatky.

Pokud je u dané osoby znak přítomen plně, udělují se 2 body, v případě, že je znak přítomen pouze částečně tak jeden bod a pokud není konkrétní znak u osoby přítomen vůbec, neuděluje se žádný bod. 25 bodů a více znamená s vysokou pravděpodobností odhaleného psychopata.
Je třeba mít na paměti, že ženy psychopatky mají obvykle nižší skóre na této stupnici, což je způsobeno i tím, že mají menší sklon ke kriminalitě, která tvoří podstatnou část testu posuzujícího psychopatické sklony. To se podle mě rovněž týká vysoce inteligentních psychopatů – nedostanou se často za hranu zákona, takže bodů mají méně. O to jsou ale nebezpečnější.
Pořád se jedná jen o orientační test. I s dvaceti, nebo patnácti body v testu vám může taková osoba ničit život a být nebezpečná a ubližovat vám.
Velký problémem je, že psychopat dokáže často obelhat i odborníka, který pak podléhá jeho kouzlu. Případně může v testech lhát a s lékařem si jen hrát (pokud je dostatečně inteligentní). Případně se od lékaře naučit další psychologické metody (bod 21. na PCL-R testu).

Další znaky psychopata

Zjistil jsem, že psychopat jedná často podle ustálených vzorů chování, které si lety osvojil. Jeho „emoce” se tedy do jisté míry dají předvídat – jako by měl jeden úsměv pro vřelé setkání, jeden obličej, když je naštvaný a jiný pro zcela jinou příležitost. Sto obličejů a hraných emocí pro sto běžných událostí.
Zcela zvláštní situace ale nastane, když se objeví nenadálá událost – situace číslo sto jedna – něco zvláštního, co by u běžného člověka vyvolalo pouze zdravou emoci. Radost, pláč, bolest. On ale jako by sáhne do své databanky sta situací a snaží se použít jednu z nich. Většinou to vyjde, ale zažil jsem situace kdy ne. Cvak – úplně nestandardní reakce a emoce pro zvláštní situaci. Je to vzácné a zvláštní. Cvak – jednoduše. Vás to na chvíli zarazí, ale po letech si na to vzpomenete.
Jako robot, který použije prostě nesprávný program.
Protože nemá city, nebo je má pouze velice oploštěné – je to vlastně jen předstírání citů a pocitů, které si myslí, že se do dané situace nejlépe hodí. Většinou to skvěle vyjde, ale právě ty záblesky zcela špatně zvolené emoce ho prozradí. Může to být třeba jen nevhodné a necitlivé slovo, kterého si z počátku třeba ani nevšimnete. (Po pohřbu blízké osoby se vás klidně zeptá konverzačním tónem, co jste zajímavého viděli v kině…)

Aby nedošlo k mýlce – nebavíme se tu o povrchním hodnocení někoho, koho letmo znáte, aplikujete si na něho několik testů a zařadíte ho do škatulky psychopat. Mluvím tu o mnoha letech, kdy dotyčného dobře znáte, něco se vám na něm ale nezdá, něco je podezřelé, ale vy z počátku naprosto netušíte. Hledáte odpovědi. Můžete vedle něho žít roky – desítky let, aniž byste cokoli tušili a pokud nedojte na konflikt, často si myslím, že jeho pravou tvář bez masky ani nikdy nepoznáte. Můžete být dokonce mezi těmi 12%-16% lidí, kteří mu slepě podléhají a ještě jeho asociální chování přijímají za své…

Když to ale bučí jako kráva, dává to mléko jako kráva a pase se to na louce jako kráva, tak to pravděpodobně kráva je – ale v tom je ta potíž pro vaše svědomí – pouze PRAVDĚPODOBNĚ!
Myslíte, že byste tedy psychopata ve svém okolí bezpečně odhalili? Zapomeňte. Nikdy si nebudete stoprocentně jisti. Vždy ve vás bude hlodat něco, co vám bude říkat – a co když to tak není? Co když mu křivdíš. To přeci není možné, aby byl takový. A on vás bude znovu a znovu chytat do svých medových sítí, znovu obviňovat, bude dokonalou obětí, až opět znejistíte. On nemá svědomí, výčitky které by ho brzdily. Ale vy ano a díky tomu VŽDY prohrajete. Čím bližší vám ten člověk je, tím těžší je to vidět, nebo si to i jen připustit. Později pochopit a následně přijmout…

Chování psychopata hezky vystihují dva příběhy, které jsem četl.

Auto srazí před vašima očima mamince dítě. Šílená scéna – zoufalá matka křičící v agonii. Vás to hluboce zasáhne a patrně se zhroutíte. Psychopat projde bez emoce kolem a sleduje jen výraz matky – je to pro něho nová a zajímavá emoce, kterou si večer zkusí před zrcadlem.
Jiný příběh vypráví o ženě, která na rodinném pohřbu uvidí cizího muže – krásný, vysněný. Chce ho, touží po něm, ale nemá na něho žádný kontakt. Neví, kdo to byl. Ta žena později zabije svoji sestru.
Otázka zní – proč ji zabila? Běžné odpovědi – zjistila, že je jeho milenkou, žárlila, byla jeho příbuzná… samá voda.
Odpověď psychopata je jasná – zabila svou sestru, protože je šance, že se na jejím pohřbu s tajemným mužem znovu může potkat…
Už trochu chápete? Ano? Zapomeňte – ani se neblížíte. Prostě to nejde.
Za to co jsem prožil, jsem ale neskonale vděčný. Nahlédl jsem alespoň na moment do šílené kuchyně, kde psychopati vaří své pokrmy a na chvíli prohlédl. Myslím si, že je dokážu teď trochu lépe vidět kolem sebe. Jsem daleko citlivější na stopy psychopatického chování, které kolem sebe můžeme vidět dnes a denně.

Dokáže s vámi jednat jako nejlepší kamarád, navštěvovat vás, lichotit, být okouzlující, ale mezitím je schopen vás za zády pomlouvat, vést proti vám soudní při, vydědit vás, nebo vám v tom nejhorším extrémním případě klidně zabít někoho z rodiny. Viz například mediálně známý případ pana Ondřeje Neffa, kterému evidentně psychopatický zeť zavraždil dceru. Pak ji sám zoufalé rodině pomáhal čtrnáct dní hledat, stýkal se se všemi bez jakýchkoli výčitek svědomí. (Zde je telefonát, kdy volal dva dny poté, co ženu sám zabil a zakopal v lese klidně a vesele na policii: https://tv.idnes.cz/robert-neff-novak-telefonat-linka-158-db0-/krimi.aspx?idvideo=V180222_150035_zpravodaj_iri ) Přitom nikdo z rodiny neměl celé roky sebemenší podezření, co je manžel dcery zač…
Toto je samozřejmě ten extrémní příklad „neúspěšného” psychopata, kdy se dostane za hranici zákona. Jenže ta hranice, kdy může škodit v mezích zákona je ohromná. Čím je navíc inteligentnější, tím dokonaleji dokáže svou hru hrát a tím menší šanci máte ho rozeznat a on je schopen se pohybovat na samé hraně zákona. Psychopat nemá svědomí, nestydí se vám podívat do očí, lhát vám – nemyslí to vlastně osobně. Jste mu v podstatě ukradený – jde mu jen o nějaký konkrétní cíl a vy jste bohužel jeho součástí (nebo jen překážkou). Není to vlastně osobní… ;-(

Text byl původně psán již v roce 2018, ale v té době to zdaleka s psychopaty nebylo tak hrozné – hlavně co se týče politiků. Ale za posledních pět let, se společnost zcela utrhla z řetězu a celý svět doslova obsadili psychopaté.

Předchozí díl:
I. Co jsou zač
Pokračování:
III. Jak se proti psychopatům bránit.