Kapitola z knihy Začít u sebe
Zcela nezastupitelnou roli v péči o zdraví má kromě pravidelného pohybu samozřejmě i to, co jíte, kdy to jíte a v jakém množství. Opět to může znít jako zcela jasná banalita, ale pouze rozumná kombinace všech tří faktorů může vést ke zdravému životnímu stylu.
Střídmá, ale nekvalitní strava je pro tělo stejně dlouhodobě nevhodná jako přejídání se těmi nejlepšími potravinami.
Lidé rádi pro svou nadváhu hledají všemožné výmluvy – od problémů se štítnou žlázou přes hormony, genetiku či nejrůznější syndromy – ale ve VŠECH případech platí základní zákony fyziky, tedy že ze vzduchu a vody kila nenaberete, a pokud někdo tloustne, zjednodušeně to znamená, že zkrátka přijímá víc kalorií, než kolik spotřebovává, a tělo si je ukládá do tuků. Vše ostatní je jen nástavba a výmluva – opět tak snadné to je! A pokud mám přece jen nějaký zdravotní problém se špatným zpracováním konkrétní potraviny, tak o to méně jí musím jíst a přizpůsobit tomu jídelníček.
Znám lidi, kteří by se do krve hádali, že nevědí, z čeho tloustnou, že moc nejedí, ale vy víte, že v lednici mají dvoulitrovku coly, kterou klidně za den vypijí. Taková velká lahev coly obsahuje téměř tisíc kalorií (73 kostek cukru, to je čtvrt kila), což je ekvivalent pěkné porce pečené husy se zelím a šesti knedlíky. Tedy ten „chudák“, který jí úplně stejně jako vy a neví, z čeho mu roste břicho, během dne kromě všech jídel spořádá ještě navíc jednu husičku v podobě sladkého nápoje…
Úplně stejný případ jsou například oříšky, které se tváří také poměrně nevinně, ale přitom mají ohromné množství kalorií. Jeden stogramový pytlík oříšků obsahuje opět více než pět set kalorií, takže dva malé pytlíčky k televizi jsou jen další husička nebo řízek se salátem…
A večer na pivko? Každé pivo má dvě stě kalorií, tedy pět piv v hospodě je jen další zamaskovaná vydatná večeře.
Ale znovu je to jen o zdravé míře – rozhodně ne celé dny dogmaticky sledovat kalorické tabulky, vážit si jídlo a nepít vůbec žádný alkohol. Prostě opět zvolit normální a vyvážený přístup, protože složité postupy byste stejně dlouho nevydrželi a tímto neudržitelným extrémem počítání kalorií byste se jen dříve vrátili ke svému bývalému špatnému životnímu stylu.
Nejdůležitější je ale myslím opět si hlavně nelhat do kapsy, podívat se pravdě do očí a nevymlouvat se, že nevím, z čeho tloustnu.
Pokud jdu večer do hospody na pět piv, nemusím si k tomu už dávat kachnu, a když už si ji dám, tak ale druhý den třeba vynechám snídani a k obědu si dám jen zeleninový salát. Dobré je se také naučit pít pouze čistou vodu a tento zvyk předat i svým dětem.
Lidé také často nemohou spát a celou noc se převalují a pak jdou za lékařem a ten, místo aby pátral, co je v jejich životě špatně, zvolí nejsnazší řešení. Napíše opět prášky, tentokrát na nespavost, a přitom by se třeba stačilo podívat na to, co pacient večeří a v kolik je to asi hodin…
Je zcela jasné, že někomu nevyhovuje jít spát s úplně prázdným břichem, ale dát si v osm hodin večer těžké jídlo – například červené maso, které leží v žaludku až čtyři hodiny a dalších šest hodin se tráví v tenkém střevě – je opravdu energeticky náročné a tělo při takovém procesu samozřejmě nemůže odpočívat, natož aby vám dovolilo v klidu usnout.
Každému ovšem vyhovuje něco zcela jiného – já například zjistil, že nepotřebuji téměř večeřet, a už to více než rok praktikuji. Ráno jsem daleko odpočatější, plný síly, lépe se mi spí a těším se na snídani.
Pochopitelně to ne vždy dodržím, a když jdeme večer grilovat k přátelům nebo do hospody na pivko, tak si dám, jak jsem již psal, zase lehčí oběd.
Zkrátka všeho s mírou. Příjem potravy je samozřejmě potřeba přizpůsobit i tomu, pokud provozujete fyzicky náročnou práci, kde tělo zákonitě spotřebovává mnohem více energie – ale opět se nebojte, ono si řekne samo.
Myslím, že velice užitečné pravidlo je 80/20 – tedy v osmdesáti procentech svá pravidla dodržovat a zbylých dvacet vzít volněji a nestresovat se.
O tom, jaký je rozdíl mezi pěti sty kaloriemi v cukru v cole a pěti sty kaloriemi v zelenině nebo kvalitním mase, bylo napsáno nespočet knih, takže se tím nebudu hlouběji zabývat, ale kromě druhů kalorií, které vaše tělo přijímá, je velice důležitá i samotná kvalita potravin.
O (ne)kvalitě potravin z nadnárodních řetězců byly rovněž napsány tuny knih, ale přesto je lidé stále jedí. Ale opět je to o nějaké vyváženosti a dlouhodobé udržitelnosti.
U nás v rodině nekupujeme polotovary a chemicky zpracované potraviny plné „éček“ a konzervantů, ale žena se snaží vařit hlavně ze základních surovin, jako jsou mouka, máslo, vejce, maso, mléko nebo zelenina.
Zjistili jsme, že tělo si i v tomto případě samo řekne, a pokud máte opravdu kvalitní a výživné potraviny, stačí vám jich daleko menší množství a střídmější porce. Raději než pětkrát týdně nechutné kuřecí maso vyhoněné hormony, které je pouze plné vody a soli, tak jíme jen dvakrát týdně kvalitní hovězí z domácího chovu.
Ano, zabere to mnohem více času na přípravu – ale opět je to jako se vším ostatním – nic není zadarmo, a co se tak tváří, za to platíte pak ve výsledném součtu daleko více a zde bohužel v podobě vlastního zničeného zdraví. Vše se v těle střádá a jednou vás to dožene.
Nezapomeňte také, že cukr je opravdový zabiják, který je zodpovědný za ohromné množství zdravotních problémů – od obezity, diabetes, zubních kazů, jaterních a imunitních problémů, zánětů v těle až po kardiovaskulární problémy – je nebezpečný v tom, že vytváří v mozku závislost jako droga a navíc má vliv na mozkové funkce.
Samozřejmě si život můžete občas osladit – ale opatrně a opravdu po málu.
Pro zdravé fungování těla je také zcela zásadní pohyb. Že na něj nemáte čas? Většinou jsou to opět jen výmluvy a další lhaní do vlastní kapsy.
Pro začátek stačí chůze a třeba jen takové neježdění výtahem.
Když byly naše děti malé a vodili jsme je do školy a školky asi dva kilometry, neexistovalo, abychom jeli autem. Přitom vím, že ke škole běžně jezdí děti, které bydlí mnohem blíže, a rodiče je přesto denně vozí – někdo mi jednou vysvětlil, že je to prý jakýsi „status“, asi lepších lidí, spolu s ukázkou auta…
Snažíme se denně chodit – alespoň malou večerní procházku na pár kilometrů – a několikrát týdně jezdit na kole i v zimě, pokud není sníh a hluboko pod nulou.
V České republice je téměř 20 % lidí obézních, ale těch s nadváhou je více než 60 % – což je třetí nejhorší výsledek z evropských zemí. Hodnot Spojených států, kde je obézních (často morbidně) více než 42 % dospělé populace, zatím ještě naše země nedosahuje, ale myslím, že máme slušně nakročeno životním stylem, který právě ze západu stále více přebíráme.
Když například vidíme, že radnice v San Franciscu zcela vážně najala morbidně obézní „expertku na obezitu“, která tvrdí, že „nikdo není povinen být zdravý“, a jak je hrdá, že je tlustá (tedy „plnohodnotná“), tak se opravdu můžeme jen domýšlet, jestli to vše není skutečně pouze další záměr – například aby mohla farmalobby „léčit“ ještě více lidí…
A opět, to, co jsem popsal, téměř všichni vědí, ale jak málo lidí se tím řídí a pak se diví, že mají zdravotní problémy a s tím zhoršený život. Sedí doma a nadávají na zlý osud, jaké jim „nadělil“ zdraví, ale tu chybu by znovu měli hledat především sami u sebe.
A že není čas se o zdraví starat? Zase je to jen o osobních prioritách toho, co upřednostňujeme, co si nalháváme a co si řekneme, že změníme…
Kniha ale samozřejmě není vůbec o jídle – to je jen jedno z mnoha témat…
Zde je další ukázka z knihy Začít u sebe.
Budete mít odvahu knihu číst, protože vám odhalí mnohé pravdy, které o sobě nechcete vědět…?
Moji práci podpoříte nejlépe koupí knihy,
pokud nečtete, tak můžete i jinak....
