Toto je videorecenze mé knihy Válka se stromy – pro mě je na ní úžasné, jak se dá patnáct minut mluvit o něčem a přitom vlastně vůbec nic neříct a hlavně tak fatálně knihu nepochopit…
Je to hlavně exkurze do myšlení, kterému opravdu vůbec nerozumím, ale které se bohužel v okolním světě rozmáhá stále více a více. A já jsem za tu možnost, ten způsob uvažování zažít, vlastně vděčný…
Nevím už kolikrát je to v recenzi opakováno že je kniha o covidu – vlastně tam nic jiného patnáct minut nezaznívá – ale je potřeba říct, že o tom opravdu kniha NENÍ – to slovo se v ní ani jednou nikde NEVYSKYTNE – a stejně tak NENÍ vůbec o žádném Babišovi, nebo dokonce o politice…
Je to zkrátka příběh o jedné maloměstské rodince – je to příběh o nás všech.
Také se někdy na internetu setkáváte s tou bojovou reakcí, že když dnes ukážete páskou zavřené dětské hřiště, nebo nesmyslné náhubky dětí během covidu, tak vám někdo útočně napíše “A co chceš?! Bylo to přece všude!”
Tak myslím, že tato recenze je podobný případ, kdy něco tne do živého a ten člověk pak neví, jak to zpracovat. Časté je proto kompletní odmítnutí a případně přechod do agrese, nebo útoku.
Dokážu si představit, že zcela podobná by mohla být reakce na Orwella 1984 v době, kdy vyšel…
“No jasně, to je kniha o Rusku a takhle to tam vypadá, copak chcete o totalitě ještě číst? Koho to zajímá? To si najdete v novinách…”
Ano, koho totalita zajímá? To si přeci najdete v novinách – prostě to tak je – nelepší je přece mlčení…
Válka se stromy je naprosto brilantní, vtipný a ke konci opravdu dosti mrazivý příběh o tom, co dokáže učinit strach, senzachtivost médií a prospěchářství vlád s obyčejnými lidmi.
Neuvěřitelně čtivý a napínavý příběh jedné velké manipulace, do které můžete být vtaženi i Vy, když přestanete věřit vlastnímu zdravému rozumu a odpovědnost za své zdraví přenecháte někomu jinému. Kniha je také zároveň podobenstvím současného dění, jehož kolosální absurdnost autor vystihnul a popsal naprosto geniálně.
Díky Janu Tománkovi za tuto knížku, protože jsem se u ní hodně nasmála a zároveň mě povzbudilo vědomí, že ještě někdo další žasnul nad vysokým stupněm hlouposti či naivity valné většiny dnešní společnosti.
Mockrát děkuju – to jsem rád, že se Vám knížka líbila – tak ji zkuste šířit tam, kde by mohla otevřít oči a srdce…