Zákaz prodeje aut se spalovacím motorem – záměr nebo skutečný diletantismus?

Přečtení: 1522
Nejedná se bohužel o vtip – dieselový agregát nabíjející elektrickou Teslu…

Včera se stalo to, před čím mnozí dlouho varovali a jiní si mysleli, že je to jen nejapný vtip – Evropský parlament schválil zákaz prodeje aut se spalovacími motory od roku 2035

Schválený návrh počítá s tím, že od roku 2035 by skončil prodej nových osobních a lehkých užitkových aut se spalovacími motory. Opatření se má týkat jen nových vozů, lidé by nadále měli mít možnost používat starší vozidla se spalovacími motory i taková auta na trhu s ojetinami dál kupovat.” (zdroj)

O tom, že se u nás 41% elektřiny vyrábí spalováním uhlí jsem nedávno psal, ale rád bych se na ten nesmysl s elektromobily podíval ještě z jiného pohledu. Tím pohledem je samotné množství elektřiny, které by bylo potřeba vyrobit.
Nedávno mi o tom napsal v diskuzi Martin Vozka a tak jeho úvahu přetiskuji:


Lidé vidí jen druhotný problém s auty (dojezd, cena, opotřebení baterií, atd.), ale tohle je jen špička ledovce problémů s plošným zavedením el. aut. Kdysi jsem si dělal takovou povrchní analýzu, co by to znamenalo, kdyby se měly všechna auta změnit na elektrická…
Moje úvaha, proč jsou elektromobily slepou uličkou, nebo max. jen lokálním řešením:
Každý, kdo v hodinách fyziky na střední nespal, umí si tohle z dostupných materiálů spočítat sám.

Vycházím z:
Jaderná elektrárna Temelín, 2 bloky každý výkon 1082 MW (zdroj)
Hyundai Kona verze ECO

Proč Hyundai Kona? Protože má takové přijatelné parametry dojezdu (mezi elektromobily) a takovou, spíše nižší kapacitu akumulátorů (40kW), aby mě někdo neosočil z manipulace. Tesla má třeba kapacitu kolem 75 kWh, a i Kona se dělá ve verzi s 56 kWh. 
Pro zajímavost pidi auto Škoda Citygo má dojezd jen 256 km a kapacitu akumulátorů skoro 37 kWh.
Takže Kona má dojezd na 1 nabití až 345 km, akumulátory o kapacitě 39,2 kWh, (pozn. pro ženy: to je jako byste si pustili doma najednou 40 žehliček o příkonu 1000 W na 1 hodinu).

MOJE KNIHY O SVOBODĚ A DOBĚ, VE KTERÉ ŽIJEME


Animovaný obrázek s efektem bounce

Počet registrovaných osobních automobilů v ČR:  5 592 738 (v roce 2017, kdy tendence je stoupající o cca 200 000 ks/rok, takže v roce 2020 je počet nesporně vyšší, přesto počítám s hodnotou nižší z roku 2017)

Takže kdyby se nahradily všechny osobní automobily elektromobilem parametrů Hyundai Kona, tak instalovaná kapacita akumulátorů na všech osobních automobilech v ČR by byla:
5 592 738 ks x 39,2 kWh = 219 235 329,6 kWh, což je 219 329,6 MWh  (což odpovídá cca 203 blokům JE Temelín jedoucích 1h).

Budu zase mírnější a budu počítat, že se každý automobil denně vybije jen z 1/2, a že vyjedou denně jen 2/3 aut, tak by bylo potřeba nabít denně kapacitu 73.110 MWh. 
Kdyby se tato kapacita rozdělila na 8 hodinové nabíjení, tak by bylo potřeba okamžitý výkon 9.139 MW, což odpovídá 8,4 blokům Temelína, tzn. přistavět dalších 7 bloků.

Pro příklad: 
Jsme v domácnosti 2 lidi ve 2 pokojovém bytě máme spotřebu za rok cca 1,7 MWh (keramická deska, el. trouba, jinak běžné spotřebiče). Kdybychom měli uvedený elektromobil a nabíjeli (zase budu mírnější) jen 3 dny v týdnu, auto si řekne o cca 6,24 MWh za rok. Tedy elektromobil do rodiny, i při těchto mírných parametrech je jako další 3,7 domácnosti.

S nabíjením aut souvisí další problémy problémy:

1. hlavní problém je v tom, že zvýšený příkon by se projevil hlavně v noci, kdy by všichni nabíjeli. Ráno, kdy by všichni vypojili auta z nabíječek by vyrobený výkon musel být někde spotřebováván, protože regulovat výkon JE a ostatních elektráren nelze ze dne na den, natož z hodiny na hodinu. Tedy auta nabíjíme sice jen přes noc, ale výkon by musel být vyráběn celých 24 hodin (jak ekologické).
2. Zvýšené nároky na přenosovou soustavu související s neskutečně vyšším přenosem energie:
větší průřezy vodičů – potřeba více mědi, více vytěžit
výkonnější trafostanice – opět větší nároky na materiál, více vytěžit
vyšší ztráty – potřeba vyrobit více energie než je spočítaná spotřeba
3. počet nabíjecích stojanů pro všechna auta jak pro nabíjení, tak pro udržovací proud. Opět materiálové náklady.
4. auto, které nenabíjíte a nejezdíte s ním se stejně samovybíjí, takže by muselo být na udržovacím proudu. Opět vyšší spotřeba než je počítaný výkon.
5. Samovybíjení ničí akumulátory, takže i když nejezdíte, budete měnit aku spíše dříve. Opět další materiálové náklady.
6. atd., atd.


K tomu snad dodám jen to, že před pár dny postihl Prahu masivní blackout – nejezdily ani tramvaje, lidé zůstali ve výtazích.
A důvod? – stará a přetížená rozvodná stanice na Chodově. A to tu máme zatím, jen pár elektro-aut…

…a ty vzácné kovy se ze země dostanou samozřejmě zcela samy a ještě kompletně bez emisí. Zkrátka je to sen.

Ale přece máme solární panely

Abych tu ale nezněl jako naprostý odpůrce elektromobility – sám jsem si nedávno pořídil elektrickou koloběžku, jezdím s ní po Praze a koupil si i několik solárních panelů a z nich ji nabíjím. Ale vím, že je to jen taková legrace a spíš geek-koníček.

Jen pro srovnání – 2 panely s výkonem 190W koloběžku za den bez problému nabijí – pokud je tedy hezky. Ovšem koloběžka má baterii 1 kWh a zmíněná auta 37-75 kWh. – tedy potřebovali byste JEN na nabití svého auta 37x-75x více panelů – tedy 74-150 velikých panelů na každém rodinném domku… Přitom v reálu se na střechu vejde tak 20-30 panelů…

Buďto se tedy počítá, že se bude jezdit auty – tak nějak levičácky – sdíleně – tedy, že bude třeba POUZE jedno v ulici na pět domů, nebo se nebude jezdit vůbec a nebo, že skutečně VELICE VÝZNAMNĚ poklesne naše populace…

Těžko si totiž představit, že jinak by bez jakýchkoli čísel, byl někdo schopen takovou hloupost schválit.

Upozornění na e-mail
Upozornit na
guest

6 Komentáře
Nejnovější
Nejstarší Nejvíce hlasovalo
Inline zpětné vazby
Zobrazit všechny komentáře
CZkotas
CZkotas
1 rok před

Elektromobily škodí životnímu prostředí, nejdou “ekologicky” zlikvidovat, hoří ve vodě, bateriové články neustále “pracují” a vypouští toxické látky do okolí.. A ano, je to záměr, bohužel.
https://www.youtube.com/watch?v=5r-yN8SugWM
Elektromobily jsou horší než auta na benzin či naftu a lidé, kteří je kupují a řídí se nechali ekologicky “oklamat” a ohánějí se ctností k EKOlogii. Elektromobily jsou ale krokem zpět do minulosti. Už v roce 1899 byly celkem populární elektrická motorová vozidla. Existují důvody, proč je předstihla vozidla se spalovacími motory…

Omasta
Omasta
Odpovědět  CZkotas
1 rok před

Třeba elektrická jízdní kola jsou velmi populární a jsou nesrovnatelně lepší než motorová jízdní kola a nabíjení nikomu nevadí, naopak je jednodušší než shánění benzínu.

CZkotas
CZkotas
Odpovědět  Omasta
1 rok před

Vzhledem k tomu, že jsem kdysi dva a půl roku pracoval v GES-ELECTRONICS a.s. (než firma zanikla), repasovali jsme baterie do všeho.. Viděl jsem desítky baterií do kol a koloběžek. Nejdou ekologicky zlikvidovat, hoří ve vodě (ve firmě jsme pár “zkratkých” betrií měli a ještě druhý den to čoudilo..) a jedná se o největší zátěž na životní prostředí – všechno co se točí kolem “GREEN EKO” je LEŽ. A zpět k elektromobilům:
Podle “Kelley Blue Book” v současné době náklady na výrobu elektromobilu činí 56 437 dolarů. Elektromobil je dvakrát až osmnáctkrát dražší než vozidlo se spalovacím motorem. Náklady na výrobu těchto baterií v posledních několika letech pomalu klesaly, avšak nedávné prudké zvýšení nákladů na nikl a karbonát lithia by mohlo jen v letošním roce zvýšit cenu elektromobilu o 7 000 USD.
Ceny elektromobilů vyskočí o 15 %, protože čínské suroviny prudce zdražily. Do těchto nárůstů nejsou započítány rostoucí náklady na nikl, další důležitý kov používaný při výrobě lithium-iontových baterií. V posledních týdnech vyskočily i ceny niklu, což celkově zdražuje baterie.
A neexistuje žádná spolehlivá infrastruktura, která by umožnila udržet elektromobily nabité a připravené vyjet na silnice. A průmysl je silně závislý na drahých surovinách dovážených z Číny a Ruska. A suroviny z Číny a Ruska nadále prudce porostou..

Honza
Honza
1 rok před

Kdyz jsem byl maly kluk, rikalo se o necem, ze “je to na baterky”, kdyz se chtelo vystihnout nespolehlivost one veci. Myslim, ze to plati stale, a dokonce bych rekl, ze u baterek (pardon, akumulatoru..) na bazi litihia dvojnasob.
Pokud jde o vykon potrebny pro nabijeni, delal jsem si podobny vypocet, ale vychazel jsem z mnozstvi spotrebovane nafty v CR. Benzin jsem neuvazoval. Temelin jsem pocital za 1000MW:
————————
4,8 mil. tun nafty za rok = prumerne 13 mil kg za den = 11 * 13 * 10^6 kWh = 143*10^6 kWh = 143 GWh za 24h. Z toho se na “pohon” (energie na hrideli) ziska pri ucinnosti kolem 35% cca 50 GWh mech. energie.

Elektromobil ma celkovou ucinnost cca 80%, t.j. potrebuje pro 1 GWh mech. energie 1,25 GWh. Tedy pro 50 GWh je potreba 62,5 GWh energie v “zasuvce”.

Jeden blok Temelina vyrobi za 24h prave 24 GWh, takze pri nahrade dieselovych vozidel bateriovymi bychom teoreticky potrebovali pro nabijeni 3 bloky velikosti temelinskeho (1000MW).

Vyse uvedene ale plati jen v pripade, ze by nabijeni vsech techto vozidel bylo rovnomerne rozlozene v prostoru i case. To vsak urcite neplati. Prostorove i casove vykyvy v poptavce po nabijeni nelze uspokojit jinak nez dostatecnym naddimenzovanim jak zdroju tak prenosove soustavy. Situaci jde prirovnat ke studni, která sice má dost vody, aby uspokojila poptávku vesnice, ale pramen je slabý, takže sejde-li se u pumpy více lidí najednou, musí čekat, než voda “doteče”.

Omasta
Omasta
Odpovědět  Jan Tománek
1 rok před

Vy jste to nepochopil. V roce 2035 bude na zemi žít jen 5 až 10= současných obyvatel. Je to proto je produkce odpadů a vodovodních kalů exponenciálně rostě a planeta je zamořována kadmiem. Před ním se nedá nikam utéct, nedá se léčit, odstranit. Kdyby se šlo metodou jednoho dítěte, za jednu generaci by se snížil počet obyvatel asi o 9% a za 2 generace (40 let) o 18 let. To je málo. Už by bylo vše zamořené. Já vám ručím za to, že více automobilů nebude potřeba.

Nyní můžeme diskutovat třeba o tom, jak se bude redukovat výroba v továrnách při snížené poptávce, Z čeho se bude platit údržba silnic, když po nich bude jezdit méně aut. Jak budou lidi bydlet. Jestli se budou stěhovat z paneláků do vyprázdněných rodinných domů. Některé čtvrti a obce se nechají odsoudit ke zchátrání a za ty nemovitosti nic nedostanou ani dědicové.