Marně přemýšlím, kde je ten rozdíl…

Přečtení: 1378

Nedávno jsem na Echo24 narazil na článek, kde se autor podivuje nad tím, jak v Rusku stíhají učitele, kteří říkají něco jiného, než co tvrdí vládní propaganda.

...a jak se ukázalo, pro pedagogy může být na ruských školách značně ošemetné snažit se proti oficiálnímu narativu jakkoliv postavit. V dubnu například školáci v ruském městě Penza nahlásili na policii svoji učitelku, která kritizovala ruské vojenské aktivity na Ukrajině. Podle informací nezávislého portálu Meduza poté úřady proti 55leté vyučující angličtiny zahájily stíhání na základě zákona, který zakazuje šíření informací diskreditujících ruskou armádu.
(Celý text je k přečtení zde.)

Vzpomněl jsem si na článek – tedy ono jich bylo víc – kde se přesně stejná věc, zhruba před měsícem, stala u nás. Například zde.

„Učitel má ctít fakta, ne pronášet propagandu v rozporu se zjevnými fakty. Ano, každý má právo na názor, ale ne na lež,“ napsal pro Seznam Zprávy Gazdík.
Podobné případy řešil jeho resort už na začátku ruské agrese. Tehdy rozeslal školám pokyny, jak s dětmi o konfliktu mluvit. Ne všichni se tím ale řídí. „Proto oceňuji přístup ředitelky školy, která okamžitě dala paní učitelku na překážky a rozváže s ní pracovní poměr,“ doplnil Gazdík.

Pokud bychom změnili jména učitelů a zemí, skoro bych řekl, že jde o totožný článek.

Tak se jen ptám – možná tomu úplně nerozumím – ale jak se pozná ta “demokracie”, oproti “zlé totalitě”, když v obojím je evidentně zakázáno myslet si a hlavně říkat něco jiného, než co oficiálně razí vláda?



7 komentářů “Marně přemýšlím, kde je ten rozdíl…

  1. Rozdíl vám pane Tománku snadno vysvětlím, ruská učitelka byla odsouzena na doživotí za to, že řekla dětem pravdu a čeká byla potrestána za to, že dětem lhala. Potrestána tím, že nesněla týden učit. Mám rád vaše knihy, ale s tím lezením do ruské řiti jste mne velmi zklamal.

    1. 1) V textu je psáno že byla souzena – nevím, jaké máte info o doživotí…
      2) Co vím, českou učitelku myslím vyhodili z práce…
      3) Vy, strana, nebo kdo, určuje, co je momentálně pravda?
      4) Pokud máte rád mé knihy, asi jste je vůbec nepochopil, protože pak byste nemohl nikdy napsat, že bych jakkoli adoroval Rusko, nebo mu dokonce lezl do řiti – naopak, stále platí, že Putin je zločinec. Svět ale není černobílý, i když byste si to možná přál a pokud nemám na profilu Ukrajinskou vlaječku, neznamená to, že jsem ruský agent…

  2. Ještě jednou pro “mirka” (Cemper? xD)
    ..Víme, že všechno, co nám ‘oni’ dva roky říkali, byla lež. Tak proč bychom měli věřit čemukoli, co nám nyní říkají a řeknou v budoucnu? Naše vlády jsou stejně pokřivené a nespolehlivé jako Google a Wikipedie…

    1. No, ja jsem se ve svem zralejšim věku dozvěděl skvělé moudro, a to že když dva dělají totéž, není to totéž. V kruhu svých známých jsme se dostali na tato ožehavá témata a ja jsem zmínil svůj názor na “vypnutí” dezinformačních webů a argumentoval jsem že jak u nás tak v rusku používají uplně stejné postupy, tedy že někdo ze silových složek zavolá do soukromé firmy (redakce,….) a doporučí co mají či nemají udělat. Reakce mě celkem šokovala , není to to samé, zásadní rozdíl je ten že tady je demokracie a v Rusku diktatura …. A v podobném duchu se nesla celá celá debata. Omezování svobody tam je zlá věc na upevňování diktatury a tady je to správná věc na ochranu demokracie …

      1. Ano, přesně tak to bohužel je a spousta lidí tomu zcela slepě tleská. Podle nich je rozdíl v tom, že ta “naše” pravda, je přeci ta správná… 😉

  3. Rozdíl může být v tvrdosti použitého prostředku. Otázka totiž je, do jakého právního odvětví spadá ruský zákon, který zakazuje šíření informací diskreditujících ruskou armádu; předpokládám, že budeme v kategorii trestního práva (možná; z článku to pro mě nevyplývá; natož, že byla odsouzena), případně správního trestání (o ruských zákonech nemám ponětí a novináři mi v tom opravdu nepomáhají). V případě české učitelky jde o postih pracovněprávní; otázka, jak příslušná ředitelka školy či obec jako zřizovatel definoval ono porušení povinnosti ze strany zaměstnance “zvlášť hrubým způsobem” (viz § 55 odst. 1 písm. b) ZP), bylo-li to tedy nutné, když Gazdík usoudil, že je to správné a veřejně to podpořil (předpokládám, že šlo o okamžité zrušení prac.poměru zaměstnavatelem). Někdo kdesi psal, že kdyby podobné události byly podnětem pro svobodný dialog více stran, bylo by to výchovné, ale doba dialogům příliš nepřeje. A tak je kdokoli nepasující aktuálně do oficiálního narativu v jedné zemí označen snadno za vlastizrádce a ve druhé zemi zas za dezinformátora. Pravda se těžko hledá tam, kde ve jménu jediného Dobra ve výhni citů rozum lehl popelem. Ale o Rusku si iluze dělat opravdu není třeba.

Napsat komentář: misa Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *